Prvomájová fejetonová výzva za německou systematičnost

Soused odjel, v domě zavládl chaos.

Všichni si Němce dobírají, že jsou zhruba tak spontánní jako tyčovej mixér. Já se ale musím přiznat, že pravý důvod, proč tu studuju, je že jsem se tomu od nich chtěla přiučit. Jsem totiž hotová katastrofa. Vážně. Většinou se sice silně kontroluju, ale občas mě ovládne absolutní chaos takové síly, že kdyby ho nasadili Američané proti Talibanu, bin Ladin by se byl nejpozději v roce 2002 propadl do pekla studem před americkým umem asymetrického boje. 

Pro ilustraci nabízím stručný přehled dnešního dopoledne (a do závorky napíšu myšlenky, který se mi během psaní vkradou do hlavy). Přes veškerý odpor se moje tělo probouzí v půl šesté, demonstrativně odmítám vstát a válím se do půl sedmé, protestuju, ale stačí pouhá myšlenka na snídani a kafe a z postele letím rychlostí dítěte, které právě zaslechlo Ježíška zazvonit na zvoneček. U snídaně si zapnu notebook a čtu si článek o salafistech (Mňam, ten Dhal je dobrej.). Na stole si všimnu dopisu a pohledu, které už s sebou 14 dní denně nosím, abych je hodila do schránky a pomyslím si "tak teda dneska".