Vítejte u seriálu BerlinFůd J Na tuhle rubriku jsem
se při zakládání blogu těšila ze všeho nejvíc (a možná to byl i jedinej důvod).
Meze si v tomto případě nekladu vůbec žádné. Řekla bych, že jsem v téhle
oblasti trochu šáhlá, nejradši bych jedla furt (a pak to furt vyběhávala na
Hvězdě). Vyrůstala jsem na babiččině vepřoknedlozelu (knedlíky zásadně
bramborový), svíčkový, smaženejch chlebech pěkně s cibulkou a hořčicí a máminých
variacích na všechno možný (je schopná uvařit všechno a vždycky to je dobrý a
nepíšu to jenom proto, že vim, že čte tenhle blog, ale protože to tak fakt je
:D). Za gurmána mě považovat nemusíte, koneckonců zde mluvíme o někom, komu
chutnají i ovesný otruby s mlíkem. Nicméně jídlo je věc skvělá a já bych
se s vámi ráda podělila o své zážitky s jídlem v Berlíně.
Hnedka zkraje se musím přiznat,
že mi občas fakt chutnalo i v Arnoštovi (Menza FSV za Národním divadlem) a
chutnaly mi i mnohé prasárny ze školních jídelen v Rakovníku (ačkoli nemám
na Kamila Březinu, který tam jednou – a doufám, že si na to vzpomínají i
ostatní – vyfasoval tušímže ovocné knedlíky v lavoru, aby toho měl dost). Na
druhou stranu bych nikomu nedoporučovala dát mi na talíř dršťkovou polívku nebo
něco v aspiku. Fuj. K hodnocení jídla ale budu přistupovat co nejkritičtěji,
aby to mohli brát jako relevantní i ti, kdo se mnohdy ofrňujou!
Mensa Süd – v zadním dvoře hlavní budovy HU (Unter den Linden 6) & Cafeteria
Do téhle menzy to mám ze školy
ani ne sto metrů, takže většinou chodím tam. Mám v plánu jít i do menzy
Nord, kterou mnozí označují za „way better“. A vůbec, moc erasmáků do
tohohle stanu chuťových buněk nechodí. Vzala bych je na exkurzi do české menzy,
aby měli s čím srovnávat :-D. Český student si tu bude připadat jako v ráji.
Kdo chce, nají se za dvě eura – nestudující cca o euro víc.
Německé menzy každé jídlo
označují značkami jako na semaforu a snaží se vařit co nejmíň prasácky. Málokdy
objevíte v nabídce jídlo s „červenou“. V téhle se každý den objevují
v nabídce tři hlavní jídla – veganské, vegetariánské a masíko (sic!). K tomu
si můžete vzít přílohu, většinou pět druhů – například vařená mrkev se sezamem,
fazolové lusky na cibulce, brokolice, květák s nějakým kořením, brambory
na různé způsoby nebo třeba rýže s dýňovými semínky.
Největší bomba ale je studený
pult. Každý den jsou tam připravené tuny různých druhů nakrájené syrové
zeleniny – saláty, okurky, rajčata, ředkvičky, papriky, červené řepa, kukuřice,
mrkev, takový ty malý hlávky kapusty, cuketa, nevícoještě. Aby toho nebylo
málo, můžete si to posypat čerstvýma bylinkama (kerblík, kopr, pažitka,
bazalka, …) nebo nasekanou jarní cibulkou. Malá miska stojí půl eura, velká
euro pětapade. Supertajný tip: malá miska se dá fakt dobře nacpat. Komu by to nestačilo, může si za půl ojra vzít jedno
vařené biovejce nebo čtverec ovčího sýra. Pečivo za šedecentů i v celozrnné
variantě. Před kasami si potom zdarma můžete nabídnout libovolné množství
různých dresinků, taky olej, balsamico,
sójovku, citronovou šťávu, dýňová a slunečnicová semínka a –ňamňamňam –
drcené chilli papričky.
Koho honí mlsná, nebo prostě jen
potřebuje zakončit Mahlzeit sladkou tečkou, k dispozici je i bohatý výběr
misek ovoce (mix melounů, ananasu, ostružin, malin, kiwi, červeného/černého
rybízu – za 0,65 ojra bez v Česku oblíbeného jablečného základu (90 %
jablek, kolečko banánu a půlka měsíčku mandarinky Clever)), zhruba tři druhy
ochucených tvarohů (německá úchylka), kompot, ovoce po kusech, no prostě moc. Máte-li
žížu, vyberete si úplně bez problémů – jak lahve (s Pfandem, samozřejmě, takže
dostanete 15 centů zpět), tak do kelímku.
V jižní menze si navíc
osvojili taktiku obchodních řetězců – při frontě u kasy jsou rozestavěné
čerstvě napečené koláče. Pro mě to je vždycky test odvahy, a když si nevezmu,
můžu si za odměnu koupit brownies v Cafeterii.
Vepředu stojí menší bistro, taková
provizorní kavárnička. Káva tu nestojí ani ojro, je moc dobrá, a zadarmo si
můžete nalít mléko – i bez laktózy (ach!), sójové či kondenzované, nebo
přisypat hnědej či skořicovej cukr. Komu se nechce čekat u pultíků v menze
nebo prostě jen nemá zasažtakovej hlad, dostane za 2 ojra wrap s kuřetem nebo
sýrem (a spoustou zeleniny), případně nějakej mufínek, koblížek, koláček či
polívčičku.
A to není všechno. V kamenné
části budovy se nachází echt Cafeteria. Kromě strašněmoc druhů kávy mají v nabídce
i spoustu krásných dortíků, obložených housek, wrapů, louhovaných preclíků a
štanglí apod. Vždycky mě hrozně vyčerpá jít si tam jenom pro kafe a nic jinýho
si neobjednat. Už jenom z pouhé myšlenky mě pobolívá u srdce…
Koukám, že jsem se lehce
rozepsala, takže o další ňamky se s vámi podělím zase někdy příště.
Slibuju zážitky se superobřím burritem v průchodu na Alexanderplatz,
moje dvě nejoblíbenější snídaně, louhovaný preclíky s receptem i pokusem o
vlastní upečení (a nevyhoření), již zmíněnou menzu Nord, tipy na věci v suprmárketech
a spoustu jiných věcí, co mě frnkne do nosu!
V jižní menze si vyberu vždycky, chutnalo mi tam zatím všechno kromě coly light, co jsem si natočila u pultíku, to fakt nešlo. Ohromný přínos (a rozdíl oproti našim jídelnám a menzám) vidím v množství zeleniny, které kuchaři a řky neomezují pouze na plátek rajčete hozený doprostřed kila rejže. Díky dostupným zálivkám a serepetičkám na dochucení tady zeleninu jí opravdu skoro všichni a nejenom biolidi s biotaškama, veganským účesem a hipsterbrejlema, kteří si pak po O ubalí biocígo.
Závěr:
Co vy, myslíte, že by vám v naší
jižní menze chutnalo?
